Strona główna

Filozofická fakulta univerzity palackého V olomouci


Pobieranie 306.68 Kb.
Strona1/6
Data18.06.2016
Rozmiar306.68 Kb.
  1   2   3   4   5   6


FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO

V OLOMOUCI

Katedra slavistiky

Sekce polské filologie studijní rok 2009/2010
Anna Trubáková

Studentka 3. ročníku PF-UF



JAZYK VARŠAVSKÉ ULICE V TVORBĚ SYLWIE CHUTNIK A PROBLEMATIKA JEHO PŘEKLADU DO ČEŠTINY

Bakalářská práce


Vedoucí práce: Mgr. Jan Jeništa
Olomouc 2010

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně. Úplný výčet podkladů, ze kterých jsem čerpala, je uveden v seznamu literatury, který je součástí práce.


V Olomouci dne 13. května 2010 …………….

Děkuji panu Mgr. Janu Jeništovi za konzultace k mé bakalářské práci, za cenné připomínky a trpělivost. Také děkuji paní Prof. PhDr. Marii Sobotkové, CSc., vedoucí sekce polonistiky.

Anotace
Autor: Anna Trubáková
Fakulta: Filozofická
Katedra: Slavistiky, sekce polonistiky
Název bakalářské práce: Jazyk varšavské ulice v tvorbě Sylwie Chutnik a problematika jeho překladu do češtiny
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jan Jeništa
Počet znaků: 97 671
Počet příloh: 0
Počet titulů použité literatury: 20
Klíčová slova: polská literatura, literární překlad, jazyková expresivita
Náplní této bakalářské práce je jazyk varšavské ulice zachycený v knize Kapesní atlas žen od mladé polské autorky Sylwie Chutnik. Jazyk tohoto díla je v několika kapitolách podrobně analyzován, důraz je kladen především na řešení problémů při překladu polských výrazů, a to z hlediska jazykových prostředků, konkrétně výrazů hovorových, nespisovných, argotických a slangových. Hlavním cílem práce je navržení takových překladových řešení, která by byla ekvivalentní k polskému originálu a připravit tak podklad pro budoucí překlad knihy do češtiny.

Obsah


Obsah 5

1. Úvod 6

2.1 Profil autorky Sylwie Chutnik 8

2.1. O postavách Kapesního atlasu žen 11

3. Metody překladu 14

1. Analýza expresivního lexika z kapitoly Bazarówy 18

Kury ubrane w kilka warstw ciuchów, żeby po nerkach nie wiało, jak się tak siedzi. s. 11 23

Teren był dokładnie oznaczony kółkami śliny i gaszonymi w nich kiepami. s. 30 35

4.1.Tematické spojení slov 49

4.2. Analýza textu z hlediska lexikálního a z hlediska míry jeho expresivity 51

5. Závěr 56

6. Bibliografie 60





1. Úvod

Ve své bakalářské práci jsem podrobila analýze jazyk varšavské ulice v knize Kapesní atlas žen polské autorky Sylwie Chutnik, s cílem vytvořit adekvátní podklad pro možný budoucí překlad této knihy do českého jazyka. Zaměřila jsem se na problematiku překladu polských slov z hlediska jazykových prostředků, a sice výrazů hovorových, nespisovných, argotických a slangových.

V teoretické části jsem uvedla profil Sylwie Chutnik a konkrétně jsem se zaměřila na čtyři hlavní postavy v celé této knize. K tomu, abych mohla určit adekvátní český překlad, který by byl rovnocenný k polskému výrazu z varšavské ulice, bylo nutné prostudovat teoretickou část překladových transformací, a to z hlediska transformace lexikální, gramatické a lexikálně-gramatické transformace, pro úplnost uvádím i metody překladu tzv. bezekvivalentního lexika. Veškeré tyto poznatky jsem využila v kapitole Metody překladu, kde jsem shromážděný materiál roztřídila z hlediska překladových transformací.

V praktické části jsem vycházela z první kapitoly, která nese název Bazarówy. Vybrala jsem si tuto kapitolu z toho důvodu, že je nejvíce propracovaná, je v ní zobrazeno prostředí bazaru, které je nedílnou součástí knihy Kapesní atlas žen, a které se rovněž stalo její hlavní inspirací.

Na začátku praktické části bylo nutné vyhledat veškeré výrazy, které jsou hovorové, nespisovné, slangové a argotové. K tomu bylo zapotřebí využít překladové slovníky, výkladové slovníky, ale i slovník nespisovné češtiny a slovník synonym. Poté jsem zjistila, že v textu se nachází velké množství vulgarismů, eufemismů, dysfemismů, ale také slov pejorativních i augmentativních. Dále bylo nutné sepsat veškerá tato slova do přehledného heslovitého seznamu, kde je uvedeno, z jakých slovníků bylo čerpáno a jak bych daný výraz přeložila do českého jazyka.

Dalším krokem bylo všechny nalezené výrazy znovu analyzovat, tentokráte z pohledu jejich tematických propojení, neboť se záhy ukázalo, že některá slova jsou si navzájem blízká, synonymická, označují tentýž nebo podobný výraz jiným pojmenováním.

Dále následuje souvislý text, v němž je uvedena míra expresivity zkoumaných slov. Výrazy jsou zkoumány z pohledu lexikálního, to znamená, zda náleží do eufemismů, dysfemismů, vulgarismů, slov pejorativních či augmentativních. Rovněž bylo třeba analyzovat výrazy z hlediska jazykových prostředků, zda se jedná o slova hovorová, nespisovná, slangová a argotická. Výchozím materiálem byl pro mě již na začátku vypracovaný podrobný seznam výrazů, frazeologismů a slovních spojení.

    1. Profil autorky Sylwie Chutnik

Sylwie Chutnik je mladá talentovaná spisovatelka narozená v roce 1979 ve Varšavě. Vyrůstala na varšavském předměstí a byla typickým panelákovým dítětem osmdesátých let. Již tehdy si uvědomovala kontrasty současného světa.

Je absolventkou oboru gender studies na Varšavské univerzitě. „Pro úplnost dodejme, že hlavní náplní tohoto oboru je odhalování rozdílů v postavení a uplatnění mužů a žen ve společnosti a kultuře. V rámci gender studies jsou analyzovány struktury a procesy, které se podílejí na sociálním uspořádání vztahů mezi muži a ženami, ale i uspořádání mezilidských vztahů vůbec. Rovněž zkoumají mechanismy, jakými gender ovlivňuje vztahy mezi lidmi, jazyk, vědu, technologii i umění. Kulturně i společensky vytvářejí normy vztahů mezi pohlavími.

Genderová studia jsou oborem dynamicky se rozvíjejícím. O svoje poznatky obohacují kulturní a společenskou problematiku, týkající se předmětu muž a žena na hierarchickém základě.

Gender je základní kategorií analýzy organizace lidských společností a produktů sociálního a kulturního života. Genderová studia jsou ukotvena v sociologii a usilují o zavedení i do jiných vědních oborů jako je například psychologie, politologie, sociální práce, mediální studia a žurnalistika“.1

Lze zcela jistě konstatovat, že vystudovaný obor gender studies byl Sylwii Chutnik velice dobře nápomocen v její pozdější literární tvorbě, kde hlavními hrdinkami jsou především ženy a jejich postavení ve společnosti. Její první literární pokusy jí také vycházely v knižních souborech Kobieta i polityka (redaktorky J.Piotrowska a A. Grzybek, Varšava 2006), dále pak Queerowanie feminizmu (redaktorka J.Zakrzewska, Poznaň 2006), známá je také antologie Ludzie, miasta, (redaktoři Igor Stokfiszewski, Piotr Marecki, Renata Serednicka, Krakov, 2008).

Sylwie Chutnik je držitelkou prestižního ocenění Paszport Polityki v kategorii Literatura za rok 2008. V roce 2009 byla rovněž nominovaná na prestižní polské ocenění za nejlepší polskou knihu roku. Toto ocenění nese název Nagroda literacka Nike.2

Sylwie Chutnik je rovněž předsedkyní nadace MaMa, která hájí práva žen a především matek. Svůj zájem o ženy a matky dává najevo jako průvodkyně, pořádá totiž vycházky po různých místech Varšavy, která jsou spojena se zajímavými polskými ženami. Organizace MaMa zastupuje matky pocházející z nejrůznějších společensko-ekonomických vrstev. Díky těmto aktivitám se stala všeobecně známou osobností a získala velké množství již uvedených ocenění.

Uspořádala také akci s názvem O mamma mia, která měla za cíl upozornit společnost především na nevhodné podmínky městských prostor pro potřeby matek a jejich dětí.

Není pochyb o jejím beletristickém nadání a ve spojení s faktografickými znalostmi Varšavy pracuje v současnosti jako průvodkyně po Varšavě. Lze ji bezesporu zařadit do současné mladé generace autorů a autorek, kteří nahlíží na moderní dobu svým osobitým způsobem. Její autorský profil lze velmi jednoduše dovodit již z debutu, který má na svém kontě, a tím je Kieszonkowy atlas kobiet (Kapesní atlas žen), za který obdržela významné ocenění. Knihu vydalo vydavatelství Korporacja Ha!art v Krakově v roce 2009.

Sylwie Chutnik umí naslouchat svým čtyřem hrdinům, kteří žijí ve svých smutných domech, kteří prožívají utrpení na ulicích i ve svých vlastních myšlenkách. Dokáže pozorovat jejich životy a každodenní starosti. V neposlední řadě je tu také talent, díky kterému je autorka schopna sugestivně přenést své myšlenky do literárního díla. Text však není z mého pohledu na takové úrovni, aby oslovil širší spektrum čtenářů, ale je určen výhradně ženám. Mám na mysli především ženy, které stejně jako hlavní hrdinky i hrdina v příběhu žijí prazvláštním životem a nedokáží se plnohodnotně zapojit do běžné společnosti. Lze s určitostí tvrdit, že náročná je kniha po stránce jazykové. Domnívám se tak především proto, že kniha je plná hovorových polských výrazů, které mohou být pro čtenáře, jehož znalost polského jazyka není na příliš vysoké úrovni, těžko srozumitelné, náročné i pro přeložení. Nicméně pro běžného polského čtenáře, který zná dobře nejenom prostředí polského bazaru, ale i hovorový polský jazyk, je kniha Kapesní atlas žen poutavější než pro čtenáře, který se v těchto skutečnostech nepříliš dobře orientuje a jsou mu vzdálenější. V knize se často objevují kratší úseky vět, které podporují dynamiku i rytmiku textu. Zvolený jazyk, varšavský žargon, má jisté opodstatnění při charakterizování mentality různých typů lidí.

Pro pochopení celistvosti profilu Sylwie Chutnik je nutné zmínit i další knihu a tou je Dzidzia, kterou vydalo vydavatelství Świat Książki ve Varšavě v roce 2010.

„Michala Benešová ve svém článku uvádí, že Karolinka, přezdívaná Dzidzia je čtvrtým dítětem Danuty Mutter, dcery venkovské ženy obviněné ze zrady Poláků v době války. Dzidzia se své matce narodila jako čtvrté dítě ze čtyřčat. Ostatní tři děti s manželem společnými silami udusili hned po narození. Poslední dítě, Dzidzia, se narodila opožděně, mentálně postižená a bez rukou i nohou. Dzidzia není jen tragédií sama pro sebe a pro svou matku, je i dědictvím minulosti a neustálou připomínkou jakési rodové viny.“3

Dzidzia je šokující příběh, který vypráví o zoufalství a utrpení. Kniha popisuje rok 1944 ve Varšavě, kdy hrdinka Stefania Mutter zradí polský národ tím, že donáší Němcům informace o dvou Polkách, které se ukrývají před pronásledováním z německé strany. Stefania Mutter, ale bohužel neví, že za tuto zradu bude odsouzena k trestu smrti. O několik let později se její dceři Danutě narodí dcera Dzidzia, která je fyzicky zdeformovaná a mentálně postižená. Zoufalá Danuta se pokouší zbavit své nemocné dcery tak, že ji chce prodat na tržišti nebo zanechat samotnou v kostele napospas jejímu osudu. Na první pohled je zcela jasné, že Danuta je žena, která se zmítá v rozpacích a hledá východisko ze své vážné životní situace.

„Intenzita brutality války, bolesti, hlouposti a bezohlednosti je z této knihy velice dobře patrná, nicméně postupně klouže až ke grotesce se surrealistickými prvky.“4 Tento příběh je plný emocí, setkáváme se s morálními zásadami i s ironií, která je patrná již od prvních stran příběhu.

Hlavní dějová linie knihy Dzidzia je v titulní hrdince, postižené dívce bez rukou a nohou, která pro svou matku i maloměšťáckou společnost má být důvodem toho, že zlo, které bylo vypuštěno do světa, se vrací zpět v dalších generacích.

Sylwie Chutnik užívá jazyk varšavské ulice, píše důrazně, leč srozumitelně, ukazuje bezradnost a zároveň snobství matky Polky, která má dítě potýkající se s osamocením a studem. Autorka poukazuje na sílu davu, kritizuje předsudky společnosti a podtrhuje ženskost hrdinek.



  1   2   3   4   5   6


©snauka.pl 2016
wyślij wiadomość